Za většinu z nich bude daňové povinnosti vyřizovat zaměstnavatel prostřednictvím mzdové účetní. Ta ale není vševědoucí, a proto je potřeba s ní pravidelně komunikovat, vyplňovat příslušné tiskopisy a nosit jí potřebné doklady. V opačném případě zaměstnancům hrozí, že budou zbytečně platit vyšší daně.

S nástupem do prvního zaměstnání se mnoho absolventů vůbec poprvé osobně setká s tematikou placení daní a s pojmy jako hrubá, čistá a superhrubá mzda, daňové slevy a odpočty či roční zúčtování daně.

Stejná mzda, ale jiné zdanění

Na řadu přijde také vyplňování různých formulářů s cílem snížit si svoji daňovou povinnost. Tu měsíční ovlivňují daňové slevy, roční daňovou povinnost pak i daňové odpočty. Jaké tiskopisy byste tedy měli mzdové účetní podepsat, abyste si snížili daň, a které doklady jí doručit?

Při stejně vysoké hrubé mzdě mohou dva zaměstnanci v praxi platit rozdílně vysokou daň. Záleží totiž na tom, zda zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani, či nikoliv. Zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele tento růžový formulář podepíší, mají vždy nárok alespoň na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2070 korun měsíčně.

K té se pak mohou případně přidat další daňové slevy. Prohlášení k dani je však možné mít podepsáno na dané období pouze u jednoho zaměstnavatele.

„Při práci během roku pro více zaměstnavatelů lze podepsat prohlášení k dani u každého z nich jen tehdy, když se období práce pro jednotlivé zaměstnavatele nepřekrývají. Prohlášení k dani mohou podepsat i živnostníci přivydělávající si například na některou z pracovních dohod,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Chce-li tedy pracovník u svého zaměstnavatele čerpat daňové slevy, nesmí zapomenout si u mzdové účetní růžový formulář vyžádat a vyplněný a podepsaný jí ho odevzdat.

Roční zúčtování

Během roku odvádějí zaměstnanci takzvanou zálohovou daň z příjmu. Skutečná roční daňová povinnost se následně vypočítá v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. O roční zúčtování daně mohou požádat mzdovou účetní zaměstnanci, kteří nemají povinnost si sami podat daňové přiznání.

V praxi účetní zaměstnance vyzývají, aby jim přinesli případné doklady opravňující je k uplatnění daňových odpočtů. Při uplatnění daňových odpočtů může vzniknout nárok na daňovou vratku, neboť se během roku zaplatilo na daňových zálohách více, než kolik činí roční daňová povinnost.

Mezi daňové odpočty patří kupříkladu zaplacené úroky z hypotéky na bydlení, zaplacené vklady na smlouvu o životním pojištění, penzijním připojištění či na smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo třeba dary.

Zaměstnanci mající povinnost podat na finanční úřad daňové přiznání si od své mzdové účetní musejí vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. V tomto dokladu jsou uvedeny rozhodné příjmy ze závislé činnosti od daného zaměstnavatele a zaplacená částka zálohové daně za celý rok.

Zaměstnanci pracující během roku pro více zaměstnavatelů si musejí potvrzení o zdanitelných příjmech vyžádat od všech svých mzdových účetních. Povinnost podat daňové přiznání se tak vztahuje na zaměstnance, kteří odvedli v některém měsíci roku zálohovou daň z příjmu ze dvou a více zaměstnání, ale například též na zaměstnance s příjmy z pronájmu.

„Další skupinou jsou pak zaměstnanci, kteří současně podnikají. Pokud hrubé příjmy z jejich podnikání bez odečtených výdajů překročí hranici šest tisíc korun za rok, musejí i oni podat daňové přiznání,“ upozorňuje Tomáš Loukota ze společnosti Solitea.

Změny hlaste

Vzhledem k tomu, že se výpočet čisté mzdy může měnit, je potřeba mzdové účetní všechny změny co nejdříve dokladovat. To platí zejména pro případy, kdy během roku vznikne nárok na další daňové slevy – k tomu dochází nejčastěji při narození dítěte.

Daňové zvýhodnění na dítě se přitom poprvé uplatňuje již za měsíc, kdy se dítě narodilo. Mzdové účetní je v takovém případě potřeba zavčas doručit rodný list dítěte a čestné prohlášení druhého z rodičů, že daňové zvýhodnění neuplatňuje.